Chrám sv. Felixe

Nejmladším ze sušických kostelů je chrám sv. Felixe z Cantalice. Kostel je vybudován v barokním stylu a dnes patří kapucínskému řádu.

Počátky kláštera

Kapucínský klášter v Sušici vznikl krátce po ukončení pustošivé třicetileté války. Zakladateli kláštera byli majitel žichovického panství hrabě Jindřich Libštejnský z Kolovrat a samotný císař Ferdinand III. Základní kámen v roce 1651 vysvětil proslulý pražský arcibiskup, kardinál Harrach. Klášterní kostel byl zasvěcen jednomu z předních kapucínských světců sv. Felixi z Cantalice a vysvěcen roku 1655 opět kardinálem Harrachem. Do vínku dostal ostatky sv. Felixe, které kapucínům věnovala císařovna matka Eleonora. V časech největší slávy působilo v klášteře 15 až 20 řeholníků. Činnost kláštera trvala bez přerušení až do osudného roku 1950. Tehdy komunisté vyhnali řeholníky a klášter obsadilo vojsko. Do svého původního domova se mohli kapucíni vrátit až v roce 1993.

Co je tu k vidění?

Kapucínské kláštery byly stavěny podle modelu, který vytvořil řádový bratr benátské provincie P. Antonio z Pordenone v roce 1603. Ani ten sušický není výjimkou.

Je postaven na jednoduchém půdorysu, postrádá barokní zdobnost, chybí mu věž a chrámový chór je předělen velkým oltářem na polovinu, to je zvláštěnost tohoto kostela. Prostor za oltářem sloužil mnichům, kteří se tu shromažďovali při mši a malým okénkem v oltáři mohli sledovat bohoslužbu, kterou sloužil jejich spolubratr pro laické věřící. Ruka v řádovém rouchu držící kříž s Kristem, která ční z kazatelny, znamená, že je odtud zvěstován ukřižovaný Kristus.

Zázračná Madona

Sušičtí kapucíni dostali po vybudování kostela významný dar. Byl jím Milostný obraz Panny Marie Bolestné. Dar je spojen s událostí , která se odehrála na Zelený čtvrtek roku 1649 na zámku v Lčovicích na Prachaticku. Zdejšímu pánu, hraběti Jindřichu Michalovi Hýzerlemu z Chodů, se toho dne narodil syn. Dítko po narození nejevilo pražádné známky života. Hrabě Jindřich se ve chvíli, kdy se jeho synek dral na svět, modlil žalmy u obrazu Bolestné Matky Boží, který dostal od saského kurfiřta jako poděkování za diplomatickou službu. Vzal domněle mrtvého syna do náručí a začal na něj dýchat a dítě jakoby zázrakem obživlo. Hraběnka pak děkovala Matce Boží za záchranu syna a stal se zázrak, z čela Panny Marie začala téci krev. Hrabě se rozhodl věnovat obraz nově založenému klášteru v Sušici. Zázračnou Sušickou Madonu můžete dodnes spatřit na bočním oltáři klášterního chrámu.

Klášterní kaple

Samotný klášter nebývá veřejnosti přístupný, dodnes nese patrné stopy čtyřicetiletého působení armády. Za zmínku stojí pouze kaple s malovaným trámovým stropem v prvním patře kláštera, které se říká morová. Vypravuje se, že za moru sloužila řádovým bratřím, kteří se obětavě starali o místní nakažené obyvatelstvo. Kapucíni se tehdy rozdělili na dvě skupiny, první dále sloužila mše v klášterním kostele svatého Felixe a druhá vycházela mezi nemocné, aby jim poskytla pomoc. K bohoslužbám se tito řeholníci, aby nezavlekli zhoubnou nemoc mezi ostatní spolubratry, uchylovali právě do této malé kaple. Podle pověsti se však všichni nakazili a zemřeli. Krásná malovaná kaple nám do dnešních dnů připomíná jejich dávnou oběť.