Románské Petrovice

Patříte-li mezi milovníky románského slohu, v okolí Sušice si opravdu užijete. Románskými kostely se to tu jen hemží. Narážet na ně budete doslova na každém kroku. Vaší pozornosti by neměl ujít především ten v Petrovičích v Sušice.

Kostel nebo hrad?

Starobylý petrovický kostelík patří tzv. přechodnému slohu, tedy slohu, který nese již prvky gotiky, ale zároveň je na něm patrný i vliv doznívajícího románského slohu. Ten se v případě Petrovic uplatnil především na kostelní věži - sdružená okénka nenechají nikoho na pochybách. Románská okénka nejsou ale jedinou pozoruhodností zdejšího kostela. Petrovický chrám nebyl totiž jen tak ledajakým kostelem, ale byl kostelem opevněným, jehož souputníkem byl i malý hrádek.

První písemná zmínka o Petrovickém hrádku, zvaným Vyšehrad, je z roku 1319. Tehdy tu byl zajat rytíř Albert ze Schönsteina a dán do strakonického vězení. Hrádek neměl dlouhého trvání, zanikl nejspíš již v průběhu 14. století. Další pozoruhodností kostela jsou obrazy apoštolů v chrámové lodi, přičítané někdy samotnému Petru Brandlovi, jehož maminka pocházela z nedalekých Přestanic. V blízkosti kostela vznikla také nejstarší část Petrovic. Asi 14 dřevěných domků bylo postaveno do tvaru podkovy, která se uzavírala na východní straně při cestě k Sušici. Na severozápadě se domky přimykaly ke kostelní hradební zdi.

Konkurenti Vyšehradu

Petrovičtí se ale s jediným panským sídlem nespokojili. Na západním okraji obce, v Kněžicích, naleznete zajímavý zámeček z 18. století, který dlouho sloužil jako Domov důchodců, dnes je v něm provozováno pohostinství.

Také na nedalekém vrchu Hrnčíř narazíte na pozůstatky tvrze. Tvrz by tu možná stála celá, nebýt rozmařilosti dcer zdejšího majitele. A byl to prý krásný hrádek, který na vrchu Hrnčíř stával. Z jedné strany jej chránily hluboké valy, z druhé strmá skála nad potokem Pstružnou.

Rytíř, který na Hrnčíři žil s rodinou a služebnictvem, tu hlídal zlato narýžované v okolních potocích Pstružném, Kepelském a Kalném. Jeho tři dcery byly prý převelice krásné, ale také nezřízeně rozmazlené. Doslova nevěděly, co by roupama dělaly, a čím byly starší, tím byla jejich přání nabubřelejší. Otec jim chtěl nahradit lásku zemřelé matky a plnil všechna jejich přání. A tak v době, kdy hradní dcerušky začali obletovat nápadníci, požadovaly na otci další nezvyklý dar. Chtěly, aby jim pekař upekl střevíčky z chlebového těsta. Rytíř se zdráhal, snažil se těm svým fiflenám ten neobvyklý nápad rozmluvit, ale nakonec přece jen svolil. Sotva si dcerky střevíčky z chleba obuly, obloha se zatáhla, blesky ji křižovaly a vítr vyvracel stromy kolem hradu. Když to Boží dopuštění skončilo a obloha se vyjasnila, zbyla z hradu jen hromada kamení. Nešťastný rytíř v něm nalezl smrt, dcerky dopadly ale ještě hůře, proměnily se v kachny a žalostně kejhaly na rybníce pod skálou. Tak je Pán Bůh potrestal za rozmařilost a mrhání Božím darem. Hrad na Hrnčíři po sobě zanechal prý ještě jednu památku, zlatý poklad, který zůstal uzavřen ve skále. Klíč od truhlice je uložen na zámečku v nedalekých Kojšicích. Každý rok na Velký pátek se skála otevírá, ale pro poklad se zatím nikdo nevydal.

Doprava:

Autem: Petrovice jsou od Sušice vzdálené 9 km, po silnici č. 171.

Autobusem: Přímý spoj ze Sušice, žel. stanice, nebo nábřeží. Cesta trvá asi 20 min.

Vlakové spojení neexistuje.

Parkování: V Petrovicích bez problémů zaparkujete.

zdroj: supermapy.centrum.cz