Zavítáte-li do Sušice, návštěvu Muzea Šumavy byste si rozhodně neměli nechat ujít. Muzeum v Sušici vzniklo již v roce 1880 a od té doby stačilo již leccos nasbírat. Dům plný pokladů, který je sám o sobě unikátem, za návštěvu rozhodně stojí.
Kouzlo sirek
Muzeum se pyšní například archeologickými sbírkami. Seznámíte se tu s nálezy ze slovanského pohřebiště datovaného do 11. století. Pohřebiště Prasušičanů se nacházelo v místě s příhodným názvem V Ráji. Mezi exponáty z Ráje nechybí ani nefalšovaný kostlivec. Zavzpomínáte si také na Kelty a rýžovníky zlata. Na malém modelu si učiníte představu, jak vypadalo obydlí prvního známého Sušičana. Žil tu v době kamenné, pod Svatoborem, právě nedaleko Ráje.
V sousedství archeologické expozice si přijdou na své hlavně děti. Čeká tu na ně velký mechanický betlém. Sušický betlém je v muzeu novinkou, kterou teprve před několika lety vytvořili místní řezbáři. Betlém představuje Sušici v malém a nechybí tu ani nedaleké Rabí.
Velmi pěkný je i model železnice vedoucí do Kašperských Hor. Tato trať však nikdy skutečně neexistovala. Přes veškeré snahy, které se datují již od konce 19. století, železnice Kašperské Hory se světem nikdy nespojila a zřejmě už ani nespojí.
Opravdovou pastvou pro oči je zdejší rozsáhlá expozice sirkařství. Naleznete tu první sirkařské stroje, ale především nepřeberné množství nálepek. Mezi ty nejkrásnější patří tzv. voskovky, lesklé nálepky s pradávnými kráskami a nezřídka orientálními motivy. Za pozornost stojí i ty, které spatřily světlo světa v padesátých letech. Co nálepka, to poučení. K vidění tu jsou i na klasické nálepky s nůžkami či klíčem. Nebylo by divu, kdyby se z vás po návratu ze Sušice stali náruživí filumenisté.
V přízemí naleznete také výstavní prostory. Muzeum bohužel jen zřídka využívá svého bohatého fondu a pořádá spíše nenáročné výstavy.
Vítejte v království skla!
V prvním patře, v tzv. horním mazhausu, si přijdou na své ti z vás, kteří milují časy gotiky a renesance. Naleznete tu velkou skupinu gotických Madon, mezi kterými vyniká především překrásná Pieta z Podlesí od Mistra zvíkovského Oplakávání. Na vlastní oči tu spatříte pravý poklad. Sušický poklad tvoří přes osmdesát kusů renesančního cínového nádobí. Podobně rozsáhlý soubor byl v Evropě nalezen pouze v Sušici. Přehlédnout byste neměli tzv. truhličku lásky – drobnou malovanou šperkovnici s reliéfem obětování Izáka. Truhličky lásky v dobách renesance dával ženich své nevěstě. Dodnes se podobných důkazů lásky zachovalo jen velmi málo. V malé místnosti, přiléhající k hornímu mazhausu, je umístněna expozice věnovaná místním humanistům. Je připomínkou doby, kdy Sušice byla venkovským humanistickým střediskem, kdy se okolo významného učence a někdejšího profesora pražské univerzity Adama Rosacia utvořila humanistická společnost. Mezi vystavenými exponáty naleznete také Řešátkův kancionál, jehož vytvoření se prý snažil zabránit sám ďábel. Expozice věnovaná baroku je prezentována především kapucínskou knihovnou. Ta, ač vznikla teprve po třicetileté válce, uchovává řadu humanistických tisků i vzácných prvotisků. Získala je z darů sušických rodin, mezi kterými nechyběli ani Rosaciové. Malovaná skříň v expozici tu zůstala po farním úřadu, který v budově sídlil až do třicátých let. Kněz, který na jedné straně dveří čte a na druhé píše, není nikdo jiný než sušický děkan z dob josefínských, zachránce Andělíčku a malíř samouk P. Prokop Harrer. Malby na skříni jsou jeho dílem.
V expozici nechybí ani bohoslužebná roucha a náčiní. V přilehlé místnosti neleznete skutečné království skla. Muzeum Šumavy vlastní jednu z největších sbírek skla v Čechách. Není divu, vždyť na Šumavě pracovaly ty nejlepší sklárny. Sbírka se v nedávné době rozrostla o významný dar pana Bruno Schreibera.
Se sušickým muzeem se rozloučíte v místnosti s expozicí věnované národnímu obrození. K nepřehlédnutí jsou šavle předních buditelů na Sušicku dr. Gabriela a barona Villaniho. Naleznete tu ale třeba i upomínku na P.Schmidingera, údajný předobraz Jiráskova P. Vrby z románu F. L. Věk. Muže, který roznášel českou knihu i po těch nejzapadlejších koutech vlasti, aby nakonec při jedné ze svých cest nalezl smrt. Budete-li chtít spatřit další z pokladů Muzea Šumavy, musíte se vypravit do Kašperských Hor nebo Železné Rudy, kde má muzeum svoje pobočky.
