Budete-li v Sušici se svými ratolestmi o prázdninách, nevím, zda se jim vzpomínka na školu bude zamlouvat. Sušické školní budovy jsou ale natolik krásné a výjimečné, že rozhodně stojí za zmínku i prohlídku. Vlastně jen dvě školy – Gymnázium a někdejší měšťanka.

Velkolepé gymnázium

Na gymnázium si Sušice musela počkat. Nepůsobil tu ani jezuitský, ani piaristický řád, který tyto vzdělávací instituce ve městech zakládal. Gymnázium tu vzniklo až na konci 19. stol. Sušičtí to tehdy neměli lehké, české gymnázium v pohraničí vadilo některým nacionalisticky smýšlejícím Němcům, kteří jejímu zřízení bránili.

Nakonec se vše zdárně vyřešilo v roce 1906. Nové reálné gymnázium bylo zprvu provizorně umístěno v budově městského chudobince Na Vršku. Z chudobince však brzy putovalo do paláce. Nová školní budova vyrostla na Dolejším předměstí, v roce 1902 poničeném požárem. Projekt byl svěřen architektu Ladislavu Skřivánkovi z Prahy. Vlastní stavbou byl pověřen Otakar Nekvasil z Karlína. Překrásný novorenesanční palác gymnázia byl svému účelu odevzdán v roce 1911.

Stavba představovala pro město obrovské finanční břemeno, stála přes půl milionu tehdejších rakouských korun. Stavba je však velkolepá a ve své době byla pokládána za jednu z nejkrásnějších školních staveb Rakouska-Uherska. Součástí budovy byla i kaple Povýšení sv. Kříže, přeměněná po druhé světové válce v koncertní Smetanův sál. Sál s vynikající akustikou tehdy získal kopii Myslbekovy sochy Hudby a sochu Poezie od sochaře Otáhala. Koncertním účelům slouží dodnes. Náměstí, v sousedství Gymnázia, je nazváno po Mistru Janu Husovi a naleznete tu i reformátorovu sochu. Z hranice tu na vás shlíží díky významnému českému sochaři Emanuelu Kodetovi.

Opět Skřivánek

Šikovný architekt Ladislav Skřivánek dostal v Sušici ještě jednu příležitost dokázat, co umí. Bylo to ve dvacátých letech, kdy pro Sušici navrhl opět novorenesanční budovu školy. Ta měla tentokráte sloužit pro potřeby měšťanky. Postavena byla v roce 1927 a do svého vínku dostala jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garika Masaryka. Prezidentovo jméno nese škola dodnes, dnes je v budově základní škola. Sochu prezidenta v parku před školou, stejně jako památník obětem první a druhé světové války, vytvořil sochař Otakar Švec, později neblaze proslulý Stalinovým pomníkem v Praze. Masarykova socha tu stojí nepřetržitě od roku 1969. Kašna stávala původně na náměstí za radnicí, na toto místo byla přenesena až za první republiky.