Vzhledem k tomu, že všechna ta pravidla, podmínky a termíny týkající se sociálního pojištění jsou tak složité, připravil jsem pro vás poněkud jednodušší seznam všech administrativních podmínek. Ideální výpis pro ty, kteří podnikat začínají nebo se chystají. Aneb jak být zadobře s Českou správou sociálního zabezpečení. 

K čemu vůbec slouží sociální pojištění?

Přeci k tomu, abyste ve stáří dostávali penzi anebo v nemoci nemocenskou. O tom, zda mladí lidé mohou o penzi vůbec snít, polemizovat nebudeme, na to pravděpodobně nemám dostatek papíru a v peru inkoustu. Nicméně každý, kdo podniká, musí dokládat sociální sféře své příjmy, byť mohou být i zcela nulové. A to i v případě, že se podnikání věnoval jen několik měsíců. Takový přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém jsem povinen podat platné daňové přiznání. Osoby samostatně výdělečně činné, které ho nepodávají, nejpozději do 31. července. 

Výše pojistného se počítá z vašich příjmů

To funguje naprosto klasicky. Od svých příjmů odečtete výdaje a z toho dostanete základ pro placenou daň. Směle si přiznejme, to je přesně ten důvod, proč se všichni podnikatelé snaží do účetnictví nacpat veškeré možné výdaje, a to dokonce i takové, které s jejich podnikáním nic společného nemají. Protože pak mají nižší zálohu, a tudíž platí menší celkovou daň. 

Jak dosáhnout nemocenské?

V dnešní době a při současných cenách by každý rád nemocenskou alespoň 10 000 Kč. K tomu je potřeba platit zálohy alespoň 500 Kč měsíčně, ale také odpovídající důchodové pojištění. Bez toho zmíněné výše nemocenské nedosáhnete. V tomto tkví velká nevýhoda podnikatelů, alespoň podle mne. Klasický zaměstnanec dochází do zaměstnání, jakmile omarodí, stačí zaměstnavateli doložit neschopenku od doktora a má řekněme vystaráno. První tři dny nemoci vůbec proplácené nejsou, stát nemocenskou platí až od 14. dne nemoci a zaměstnanec tak dostává zhruba 60 % svého běžného platu. V tomto to mají zaměstnanci řekněme snazší a ušetří si mnoho úřadování a propočtů. 

Účast na sociálním pojištění je pro OSVČ dobrovolná

Je to skutečně tak, nikdo nemůže podnikatele nutit k placení záloh. Nicméně jak jsem již zmínil, není pak možné pobírat nemocenskou či důchod. Pro ženy by to bylo zvlášť nevýhodné, a to v případě těhotenství, neboť by neměla nárok na mateřskou neboli peněžitou pomoc v mateřství a rovnou by začala čerpat rodičovský příspěvek. Pokud doposud vydělávala například 25 tisíc korun, vybrala si zůstat na mateřské klasické tři roky, je jistě velmi nepříjemné spadnout z tohoto příjmu ze dne na den na nějakých 7000 Kč. Stát vychází vstříc až teprve těm podnikatelům se dvěma a více dětmi, k přečtení zde.

Někteří lidé jsou zaměstnaní a zároveň podnikají. 

To je kupříkladu má situace a já vám to povím naprosto přesně. Mému podnikání se říká vedlejší samostatná výdělečná činnost a pokud za rok nepřesáhnu výdělek 64 813 korun, nejsem povinen platit žádné pojistné navíc. Vydělávat podnikáním bez placení záloh navíc mohu pouze pokud v zaměstnání dosáhnu ročního výdělku 1 355 136 Kč. Jestliže by mi v zaměstnání takto platili, věřte tomu, že bych mimo své stálé zaměstnání vůbec žádnou vedlejší podnikatelskou činnost nevyvíjel. Mají to vymyšlené chytře, že? Pro zajímavost přikládám článek, kde se dozvíte, jak si Česká republika stojí v konkurenci ostatních zemí ve vybírání pojistného. 

Jestliže chcete OSVČ ukončit

Správě sociálního zabezpečení to musíte oznámit do osmého dne následujícího měsíce. Poslední zálohu platíte tedy za poslední měsíc podnikání, a i kdyby to byl leden, přesto musíte za tento rok podat celkový přehled.